Choroby a škůdci kaktusů
Škůdci, choroby a různé neduhy.
Patřím, mezi ty lidi, kterým se zdá, že potvor co trápí nás pěstitele je čím dál víc, jsou čím dál otužilejší a boj s nimi je čím dál větší věda. Kde jsou ty doby, kdy si člověk vystačil s Metationem.
Teď vážně. Nás kaktusáře (smím-li si tak již říkat) trápí nejvíce vlnatka, kořenovka a svilušky – „červený pavouček“. Další problém bývají houby a bakterie. Nakonec se zmíním o „vadách na kráse, které jsou většinou způsobené špatnými pěstebními podmínkami, nebo třeba i krátkodobým pochybením pěstitele.
Vlnatka a kořenovka patří mezi červce. Je to nelétavý hmyz, své tělo si chrání voskovými výpotky, dospělec je pokryt „vatou“, odtud název vlnatka.
V boji s tímto škůdcem, je důležitá prevence. Protože červci nelétají, do sbírek si je většinou přineseme s novou rostlinou. Proto doporučuji s nově zakoupenými rostlinami zacházet opatrně a ne je okamžitě šoupnout do sbírky. Vyplatí se být trpělivý a dát jim nějakou dobu karanténu spolu se zvykací kůrou, aby neutrpěli šok z nového prostředí. Někteří moji kolegové dělají to, že novou rostlinu vyklepnou, zbaví substrátu a celou jí vyperou ve vhodném přípravku. Já toto zatím nedělám, spokojím se s tím, že provedu kontrolu kořenů a celé rostliny a pokud nenajdu známky napadení, chemicky neošetřuji.
Celou sbírku pak ošetřuji preventivně, dvakrát za rok. Na jaře po zimování a na podzim v jedné z posledních zálivek.
To už se dostáváme k tomu, jak chemii aplikovat. V podstatě mě napadají tři možnosti. Zálivkou, postřikem, nebo tak, že napadenou rostlinu namočíte, omyjete a kořeny vyperete v přípravku. Proti červcům používám přípravek Mospilan do zálivky. Působí systémově, to znamená, že po aplikaci se stane vlastně celá rostlina pro škůdce „jedovatou“. Pokud rostliny ošetřujeme na pokožku, je nutné přidat smáčedlo, já používám několik kapek jaru, ale prodávají se i přímo smáčedla určená do postřiků.
Je dobré nepožívat stále stejný prostředek, ale střídat je, aby si na ně potvory nezvykly a nestaly se imuními. Já uvažuji, jako o náhradním přípravku o Confidoru. Tento přípravek je hodně chválen a hodně diskutován. Někdo chválí, někdo haní, jedno je však asi jisté, žádný všelék, jak jsem mnohokrát slyšel, to není, na pavoučka neplatí a jestli, tak jen hodně okrajově. Nevýhodou Confidoru, je jeho velké a drahé balení, ovšem dnes již není problém, sehnat ho od někoho rozvážený na menší porce. Další přípravky, které jsou na červce kaktusáři používány, jsou například Sumithion a Actara, ovšem tady opravdu nemouhu tvrdit, jak moc jsou účinné, každý si chválí to své osvědčené.
Na řadu přichází neřád pavouček. Tady je to trošičku problém s odhalením. Jedná se o druh svilušky, maličkaté potvůrky, která je pouhým okem špatně viditelná a mnoho kaktusářů na ní přijde, až když na kaktusech najde fleky způsobené sáním. Ty časem většinou odrostou, ale trvá to dlouho. V mojí sbírce požívám proti pavoučkovi s úspěchem postřik Omite + smáčedlo jar. Stříkám dvakrát ročně jako prevence a hlídám.
Jako poslední zde uvedu mušky smutnice. Vyskytují se v dlouhodobě vlhkém substrátu. Jejich larvy dokážou spolehlivě zlikvidovat mladé semenáčky tím, že je vyžerou zevnitř a nechají jen venkovní slupku. Smutnice jsou malické mušky poletující nad miskou a jejich larvy jsou malí, průsvitní červíčci. Já na ně používám opět Mospilan.
To jsou asi ty nejdůležitější škůdci, se kterými se kaktusář potýká, dále jen okrajově zmíním žrouta slimáka a myšku hrabalku. Slimákům dávám do skleníku modré granule Vanish a myši hubím, jak se dá.
Další, s čím se každý kaktusář dříve nebo později setká, jsou různé houbové choroby, plísně a hniloby. I zde by se určitě dalo chemicky ošetřovat preventivně, ale v praxi prevence spočívá spíše v dodržování zásad pěstování kaktusů. To neplatí u výsevů a malých semenáčků, které držíme dlouhodobě v podmínkách, které jsou pro houbové choroby příznivé. U nich je potřebné chemické ošetření, spočívající v moření semen před výsevem, ošetření výsevu a při pozdějším výskytu plísní další opatrné postřiky. Já koupu semena ve slabém roztoku Hypermanganu a po vysetí zastříknu jemným rozprašovačem Previcurem.
U starších rostlin jsou houbami a bakteriemi napadány hlavně rostliny slabé, nějak poškozené či nesprávně pěstované. Hodně důležitá je správná zálivka a péče o nově přesazené rostliny.
Pokud včas odhalíte, že se u kaktusu vyskytla „hniloba“ nezbývá než řezat a řezat a čekat, zda vám zůstane alespoň takový kousek kaktusu, který se nechá znovu zakořenit, nebo naroubovat.
Vždy je třeba s napadenou rostlinou zacházet jako s možným zdrojem další infekce a dezinfikovat vše, co přišlo s napadenou částí do styku.
Krátce ještě o kosmetických vadách. Bývají to následky stáří (korkovatění), špatného pěstování
Nebo to můžou být následky napadení nějakým škůdcem. U takových rostlin se dá řezat, zmlazovat, čekat až poškození odroste, nebo se s kaktusem rozloučit.
Doufám, že jsem nezapomněl na nic důležitého. Upozorňuji, že vše, co zde píšu, vychází z mých nevelkých zkušeností a že názory na jednotlivé postupy a přípravky se můžou lišit. Ne každý se mnou musí souhlasit. Závěrem bych chtěl ubezpečit začínající kaktusáře, že každý se dříve či později setká s nějakým škůdcem, každému nějaký kaktus onemocní a zahyne. Neházejte proto flintu do žita, každý neúspěch, pokud o něm budete, přemýšlet vás může posunout o kousek dál.
Baruna.
